El Diario

Dostal jsem dnes upozornění od svého bratrance na článek na serveru aktualne.cz, ve kterém autorka popisuje novou marketingovou strategii pivovaru Ostravar získat k sobě další fotbalové přiznivce. Jméno polotmavého ležáku Bazal vybírali sami fanoušci a příznivci piva na webových stránkách, stejně tak i fanoušci na etiketě byli vybráni z obyvatel Ostravy během castingu.

Při čtení článku jsem se musel čas od času pousmát nebo shovívavě povzdechnout. “Baník Ostrava, za kterým se táhnou nejen nejdrsnější fotbaloví chuligáni, je tam pojem.” – kde tam? To jako tam daleko někde v Asii? Achjo.

Nemohl jsem se taky ubránit pocitu, že autorka si čas od času protiřečí. Věta “… jde o poměrně výjimečnou záležitost u nás i v zahraničí” je následována příkladem piva ze Seattlu a Českých Budějovic (chuť piva Pardál vznikla spoluprací s konzumenty). Autorka dále uvádí několik rozhovorů, kde zazní “… bude to asi dobrá reklama pro fotbalový klub i pivovar…”, ale přitom jiný respondent tvrdí, že “… na rozdíl od Pardálu půjde o lokální záležitost”.

Každopádně informace o dubnovém zahájení prodeje je taky zajímavá – pivo jsem testoval již před 2 týdny, důkaz je zde:

Chuťově přijatelné polotmavé pivo, spíše sladší. Komentáře pod článkem přirovnaly nové pivo ke staršímu, ale nepříliš úspěšnému Strongu. Import do jiných měst v ČR možný v týdnu po Velikonocích

Před Vánoci jsem si udělal radost (a nejen sobě a na pár dní zavítal do největšího tureckého města, jediného svého druhu, Istanbulu. Už při pohledu z okýnka letadla jsem dostával pocit, že toto místo bude směsicí všech představitelných kultur, lidí, potravin a zážitků..

Zajímavost první – letiště. Istanbul má dvě, Ataturk International (IST) a Sabiha Gokcem (SAW), jedno v Evropě a druhé v Asii. Jsou od sebe vzdálené asi 250 kilometrů, takže když se tu hrálo finále Ligy Mistrů, tak to fanoušci milánského AC měli “za rohem”, zatímco ti z Liverpoolu se trmáceli přes celé město. Prý to ve špičce trvá až 4 hodiny.

I když nejsem žádná celebrita, na výletech do zahraničí mají na mne místní obyvatelé nějak spadeno. V Londýně jsem chápal, že to asi bude ten tým FC Valencia, který přilétal 15 minut po nás a “překážel” u dopravníku se zavazadly; tady mi ty stovky lidí na letišti nevysvětlil nikdo. Ještě že jsem Markétě půjčil tu českou vlaječku, jinak bychom se tam asi hledali doteď.

Zajímavost druhá – geografie. Při vyslovení jména Istanbul se každému vybaví přímořské město, přístavy a lodi. V životě nikdy bych nečekal, že to město postavili v podstatě na strmé skále u vody, takže je to skutečně kamkoliv ve městě vždycky do kopce a proti větru (aneb Murphyho zákon cyklistiky a teda asi i turistiky). I proto je jedna linka metra označovaná jako “zubačka”.

Zajímavost třetí – místní doprava. Moderní nízkopodlažní tramvaje, zastávky s turnikety, metro, všechno supr. Ale ty autobusy.. Oceňuji, že mají napsánu trasu, po které jezdí. Jenže – kterým směrem jedou právě teď? No a druhá věc – skoro všechny jedou na Taksim (takový ÚAN nebo Florenc), na kterém jsou snad desítky zastávek. To mi zase připomnělo Rigu a místní “Centrala Stacija” náměstí (postavte se doprostřed, napočítáte asi 15 označníků s 5 různými jmény a babo raď).

Nejvtipnější mi stejně přišla historická tramvajová linka Taksim – Tünel s celkem až třemi zastávkami a vozem ze začátku 20. století. Celou trasu jsme prošli za 15 minut, nepřišel jsem na to, co lidi láká využít jejích služeb.

Zajímavost čtvrtá – islám a mešity. S muslimskou kulturou jsem přišel do styku poprvé a zaujala mě. Jednak z architektonického hlediska a jednak svou provázaností s každodenním životem. Imámovo svolávání z minaretů sice nahradily moderní reproduktory (prý kvůli synchronizaci, aby se všichni modlili ve stejný čas), ale přesto jsem cítil, že je to něco jiného, nového. Proto mě ani nepřekvapila nutnost zout se do jedné z mešit, přestože lilo jako z konve a i koberce uvnitř byly nasáklé vodou.

Počasí, no tak to se nevyvedlo. Za celou druhou polovinu roku 08 prý pršelo asi 15 dní – a já jsem trefil pět z nich. Aspoň mám výmluvu podívat se do Turecka znova, někdy až bude teplo a sucho Navíc tam lítají SkyEurope z Bratislavy, tak to není až takový problém..

PS. Fotky na http://picasaweb.google.com/premysl.chodura

Hm. Tak jsem si dal daleký cíl, který zůstal nesplněn. Projet republiku se mi sice podařilo, ale rozhodně jsem nenavštívil pamětihodnosti. To spíše obchodní centra

V Moravskoslezském kraji Těšín a Cieszyn, v kraji Vysočina hora Devět skal, v Praze vodní nádrž Hostivař a ve Středočeském kraji meandry Vltavy. Nic moc, zbytek republiky zůstal nedotčen.. Ale aspoň jsem si udělal výlet do Belgie, Velké Británie, Lotyšska a v posledních měsících Finsko, Turecko a Švédsko. Ponaučení – příště nevěřit na silná slova a raději krůček po krůčku

Přesně takhle se cítím. V Google Readeru mám nasbíráno okolo 30 linků na blogy svých přátel a kamarádů a téměř vždy posmutněle procházím celý seznam, ve kterém v kolonkách nových příspěvků svítí nuly.

V koutku duše si pak pomyslím, “že by taky mohli napsat něco zajímavého”. No a teď jsem jedním z nich, 3 měsíce ani řádka Tak proto ten titulek.

Co jsem mezitím všechno stihl?

• poprvé navštívit Finsko, Turecko a podruhé Švédsko; o cestách budou samostatné příspěvky
• udělat si radost touhle hračkou,  zatím mě hodně baví
• zastavit se na slovenské ambasádě a popít s českým a slovenským velvyslancem
• na Vánoce se podívat domů a Silvestra oslavit v Praze, akorát psaní sáhodlouhé seminární práce přes Vánoční svátky byl vážně špatný nápad..
• .. naštěstí to k něčemu bylo a na VŠE jsem složil poslední zkoušku, k titulu už chybí jen diplomka a státnice
• ukončit i předměty v Lotyšsku, teď čekám na výsledky a na další Erasmus studenty z Česka, kteří přijedou na letní semestr
• podílet se na několika vzdělávacích seminářích, i když se střídavými úspěchy
• a spoustu dalších věcí ..

Každý den je něčím zvláštní a nezapomenutelný a určitě stojí za to o nich vyprávět. Tak se pochlubte

Právě tolik času uplynulo od mého příjezdu do Lotyšska a to je už celkem dlouho na to, abych konečně taky něco napsal sem. Continue reading 9 týdnů

Říká vám něco jméno Dorota Nvotová? Slovenská zpěvačka a herečka, o které delší dobu nebylo moc slyšet. Continue reading děvčátko v himaláji

Re: Na zdraví

photo credit: Daquella manera

Pokud přemýšlíte o tom, jak ozvláštnit své bydlení, naskýtá se několik možností. Od svěření svého problému do péče profesinálního architekta, přes koupi předpřipravených součástí bytu až po vlastní kreativní činnost s pilou a hoblíkem.

Podobná dilemata řeší lidé po celém světě a několik z nich o tom dokonce píše. Vřele doporučuju podívat se na tyto blogy:

• http://ikeahacker.blogspot.com/
• http://www.instructables.com/group/ikeahacks/
• http://ikeainstructables.blogspot.com/ – nápady z prvního blogu, bod po bodu

Některé nápady mi přišly velmi zajímavé a originální. A to věci z IKEA opravdu moc nemusím..

photo credit: Mr. Siegal

Původně jsme měli v době zahájení olympijských her sedět v letadle směr Hongkong a vyrazit na čtýřtýdenní cestu po Asii a východní Evropě. Krach dálkových low-costových aerolinek Oasis HongKong nám tyto plány překazil, a tak jsme alespoň využili již předem zakoupených letenek do Londýna a rozhodli se navštívit tuto metropoli.

Continue reading 14 za 13 – druhý úkrok stranou / 14 in 13 – second step aside

Na idnes.cz se v minulém týdnu objevil článek o rušení některých slev při cestování vlakem s Českými drahami. V závěru byla uvedena informace, že se ruší nejenom některé služby, jako např. ČD Net a její víkendová varianta SONE+ (2 osoby, odkudkoliv kamkoliv, za fixní cenu), ale i možnost cestovat vlakem za zlevněné jízdné pro mladé lidi do 26 let.

Dnes už je odstavec aktualizován o informaci z 18. června, kterou na svých stránkách ČD uvádějí – sleva se nakonec neruší a občanský průkaz bude sloužit jako doklad pro slevu 50% z ceny obyčejného a zpátečního jízdného a 25% z traťových a  síťových jízdenek. Detailní podmínky naleznete zde.