El Diario

Vazne ne… Akorat sedim v praci od nevidim do nevidim… Chjo, uz jen posledni 3 tydny…

Tento vikend mi ukazal, kolik veci se da namackat do tri dnu a presto stihat pomerne v pohode.

V patek jsem se potkal znovu se spoluzaky ze stredni, abychom se ostatnim pochlubili fotkami a vypravenim o vylete na vodu. Fotky ostatne muzete shlednout tady. Moc prijemny vecer, aj usinani probehlo velmi rychle

Dalsi den jsem byl pozvan k mym pratelum z orchestru, abychom zavzpominali na “stare casy” a pokecali o tom, jak nekolik mych ted uz byvalych spoluhracu bylo s novym orchestrem naseho dirigenta v Bulharsku. Trochu jsem zavidel :) Trocha nostalgie se objevila, ale na druhou stranu jsem se videl po dlouhem case s lidma, s kterymi jsem v minulosti zazil spoooustu zajimavych momentu. Umelci, no…

Na nedelni odpoledne jsem mel zamluvenou televizi v obyvaku, po dlouhem case se mi totiz podarilo byt u obrazovky a mit cas na sledovani Velke Ceny. Sice jsem se na Madarsko az zase tak moc netesil, protoze to vetsinou byva dost nuda. Vetsinou. Letos totiz asi podruhe v dvacetilete historii prselo Takze smyky pri zavadecim kole jeste pred zacatkem zavodu, neustala zmena poradi, nekolik bouracek, zpomalovaci safety car kazdou chvili, v cili ani jeden mistr sveta, historicky prvni vitezstvi pro Jensona Buttona (jak ja jsem mu to pral) a nakonec smutna diskvalifikace Roberta Kubici, debutanta na sedmem miste. Co vic si clovek muze prat?

Akorat ze pondeli tyhle zazitky docela zamazalo. Nejenom ze bylo hnusne pocasi a z oblak se linulo vody jak pri povodnich, ale byl jsem taky na pohrbu. Takovou ucast jsem necekal a doufam, ze priste se radeji sejdem ve velkem poctu pri jine prilezitosti…

Nechapu to, porad to nechapu…

Proc se takove veci musi stavat, proc zrovna takovym lidem a proc zrovna takhle divne…

Predevcirem jsem se dovedel, ze pri autonehode zemrel Ondra Kral. Clovek, ktery mel za sebou promoci na univerzite ve Zline, rocni praxi v InBev v Belgii a pred nastupem do prace ve Staropramenu. Clovek, ktery pro AIESEC udelal hodne – at uz ve zlinske pobocce, na narodnim vedeni (kde mel na zodpovednost partnery a sponzory) anebo organizovanim a podilem na nekolika Career Days. Clovek, ktery si velmi snadno ziskaval respekt a uznani a jeste snadneji pratele…

Bude vsem chybet…

V posledni dobe se zacaly mnozit dotazy, kam to vlastne jedu, jak to tam vypada, jestli to neni nebezpecne a proc musim jet zrovna tam?

Abych ucinil alespon nekterym zadosti, dam vam tady nekolik odkazu, ze kterych jsem sve vedomosti cerpal i ja. Mozna me pak trochu pochopite (predem upozornuju, ze nektere z nich jsou v anglictine)

• Cesky clanek na wikipedia.org a jeji mnohem hutnejsi anglicka verze
• Samozrejme nemuze chybet Lonely Planet
• Nejake demograficke informace
• No a samozrejme taky nekolik cestopisu

Co se tyka lidi, s kterymi jsem zatim mel moznost mluvit, vsichni vypadaji velmi pratelsti, otevreni a zijicimi podle kostaricke zivotni filosofie “Pura vida!” (tedy neco jako “Proste zivot”). Na vikendy se jezdi na plaze, casto se chodi tancovat i proto, ze obdobi destu neznamena dest tri mesice v kuse. Taky jsem byl upozornen na pro Evropana velkou nedochvilnost a nepeclivost, ale kdo me zna, chape, proc se tam tak tesim
Tolik na zacatek, zbytek samozrejme budu dopisovat, az tam budu fyzicky pritomen…